3. 11. 2020 Nová duální CAR T buněčná imunoterapie: Léčba cílí na skrytá místa s HIV (rezervoáry)
Nedávná studie publikovaná v časopise Nature Medicine, vedená profesorem Allenem z Harvard Medical School (HMS) a skupinou vedoucích z Ragon Institutu z MGH, MIT a Harvardu společně s profesorem Jimem Rileym z University of Pensylvania, popisuje novou duální CAR T imunoterapii, která může pomoci v boji s infekcí HIV. Prvními autory článku jsou Colby Maldini, absolvent University of Pensylvania, a Daniel Cleirborne, Ph.D., výzkumný pracovník z Ragon Institutu.
"Tato studie zdůrazňuje, jak relativně přímočará změna způsobu, kterým jsou T buňky připraveny, může vést k dramatickým změnám v jejich síle a trvanlivosti,“ řekl Riley. „Tento objev má významné dopady pro užívání upravených T buněk v boji proti HIV i rakovině.“
V globále má HIV epidemie dopad na více než 35 milionů lidí po celém světě. Antiretrovirová terapie (ART) je denní léčbou, která může infekci HIV kontrolovat, ale ne vyléčit. Nicméně přístup a celoživotní řádné dodržování každodenního režimu představuje významnou překážku pro mnoho osob žijících s HIV. Hlavní překážkou ve vyléčení infekce HIV jsou rezervoáry, kopie HIV ukryté v genomu infikovaných buněk. Pokud je ART léčba pozastavena, je virus schopen urychleně vytvořit nové kopie sebe sama, což nakonec vede k rozvoji AIDS.
CAR T buňky jsou účinnou imunoterapií aktuálně využívanou v léčbě rakoviny, při které jsou pacientovy vlastní T buňky upraveny, aby produkovaly Chimerní Antigenní Receptory (CARs). Tyto CARs reprogramují T buňky tak, aby rozpoznaly a eliminiovaly specifickou chorobu nebo infikované buňky, jako jsou rakovinné buňky, nebo potenciálně buňky infikované HIV.
Allenova a Rileyho výzkumné skupiny společně navrhly nové HIV-specifické CAR T buňky. Potřebovali navrhnout takové CAR T buňky, které by zacílily a rychle odstranily buňky infikované HIV, přežily a rozmnožily se v těle, a odolaly samotné infekci HIV, poněvadž primárním cílem HIV jsou ty samé T buňky. „Postupně jsme řešili všechny přicházející komplikace, až jsme vyvinuli ochranné duální CAR T buňky, které poskytovaly silnou, dlouhotrvající odpověď vůči infekci HIV, zatímco byly odolné vůči samotnému viru,“ uvedl Allen.
Tyto nové duální CAR T buňky, vznikly splynutím dvou CARs do jedné T buňky. Každý CAR obsahoval CD4 protein, který umožňoval zacílení buněk infikovaných HIV a společnou stimulační složku, která zasílala CAR T buňkám signál k posílení imunitních funkcí.
Protože HIV často infikuje T buňky, přidali také protein zvaný C34-CXCR4, který brání HIV k uchycení a poté infikování buňky. Výsledná CAR T buňka měla dlouhou životnost, rozmnožovala se jako odpověď na infekci HIV, efektivně zabíjela infikované buňky a byla částečně rezistentní vůči infekci HIV.
Když vědci vložili duální CAR T buňky do myší infikovaných HIV, tým pozoroval menší množení HIV a méně infikovaných buněk, než u neléčených zvířat. Viděli také snížené množství viru a udržení CD4+ T buněk v krvi těchto zvířat. Když navíc duální CAR T kombinovali s ART u infikovaných myší, virus byl potlačen rychleji, což vedlo k menším virovým rezervoárům, než u myší pouze na ART.
„Schopností těchto duálních CAR T buněk je redukce HIV zátěže v rozmanitých tkáních a buněčných typech, zahrnujících paměťové T CD4+ buňky s dlouhou životností, věříme, že podporují tento přístup využití CAR T buněčné terapie jako nového nástroje k zacílení rezervoárů HIV směrem k funkčnímu vyléčení HIV,“ řekl Allen.
Zkráceno a přeloženo z: https://www.sciencedaily.com/releases/2020/08/200831154350.htmlPřipravila Veronika
Slovníček
antigen – látka (většinou cizorodá – např. součást
viru nebo bakterie), která navozuje vytvoření protilátek jako odpovědi
imunitního systému
receptor – „přijímač“; místo na povrchu buňky nebo
v buňce, kam se váží další látky, které pak spouštějí řadu navazujících
reakcí
chimerický – složený z několika geneticky
odlišných buněk
T buňky – neboli T-lymfocyty jsou součástí imunitního
systému a jsou podstatou získané buněčné imunity; jejich součástí jsou buňky s
CD4+ – hlavní cíl viru HIV