3. 4. 2024 Lidé žijící s HIV mění léčbu častěji než dříve
Lidé s HIV mění režim léčby dvakrát častěji než před deseti lety, což může odrážet dostupnost bezpečnějších možností a přizpůsobení léčebného režimu na míru pacientovi dle jeho individuálních potřeb.
Dr Nicklas Brown z Nemocnice v Chelsea a Westminsteru v Londýně vyzdvihl na 19. ročníku konference European AIDS Conference (EACS 2023) ve Varšavě, že nejčastějším důvodem pro změnu je v 37 % léková intolerance (nesnášenlivost léku), zatímco nejméně častým důvodem je selhání léčby. Na druhém místě vedly ke změně léčby lékové interakce v 33 %, méně častým důvodem bylo zjednodušení léčby (17 %) a ve 3 % ke změně došlo pro neefektivnost.
Vzestup počtu změn léčebného režimu může být vysvětlen rychlým nárůstem možností trhu s HIV léky v posledním desetiletí. Častější změny v léčbě nejsou nutně důvodem k obavám, naopak mohou odrážet dostupnost lepších možností a ochotu jak lékařů tak HIV pacientů zkoušet jiné léčebné režimy, aby se minimalizovaly vedlejší účinky a lékové interakce.
Výzkumníci sbírali lékařské záznamy 10 905 osob žijících s HIV ze čtyř londýnských klinik, které měnily léčbu mezi srpnem 2021 a lednem 2022. V tomto období bylo změněno 984 režimů léčby, což přispívá k ročním změnám v 18 %.
Třicet sedm procent všech změn bylo kvůli intoleranci léku. Nicméně změny se ve stejné míře netýkají všech léků. Efavirenz přispěl ke čtvrtině těchto změna. Nepřekvapí, že tři čtvrtiny všech efavirenzových intolerancí byly kvůli narušení centrálního nervového systému a neuropsychiatrickým vedlejším účinkům. Třináct procent efavirenzových změn bylo spojeno s obavami o kardiovaskulární systém.
Druhou nejčastější změnou kvůli intoleranci (23 %) byl tenofovir disoproxil (TDF), který je přítomen v mnoha jednotabletových režimech léčby. Z nich je 39 % kvůli negativním účinku na zdraví kostí a 57 % na ledvinné funkce – dva dobře známé nežádoucí účinky TDF. Vysoký počet lidí opouštějících TDF může být také připočten dostupnosti možné bezpečnější alternativy tenofovir alafenamidu (TAF).
Dolutegravir přispěl k intolerančním změnám 13 %. Přitom 60 % z nich bylo kvůli neuropsychiatrickým vedlejším účinkům a 17 % kvůli váhovému přírůstku – opět dobře charakterizovaným nežádoucím účinkům léku.
Další nejčastějším lékem, jehož užívání bylo změněno kvůli intoleranci, byl abacavir (12 % změn hlavně kvůli negativním účinkům na zdraví srdce), doravirin (5 % změn hlavně kvůli neuropsychiatrickým vedlejším účinkům) a tenofovir alafenamid (5 % změn).
Druhou nejčastější příčinou byly lékové interakce, které mohou odrážet stárnutí osob žijících s HIV. S pokročilým věkem zvyšuje léčba jiných chronických onemocnění pravděpodobnost nechtěných lékových interakcí. Naštěstí většina nových HIV léků přichází s nižšími interakcemi.
Připravila Veronika
