On-line poradna

Podle mého názoru tato informace není pravdivá. Alespoň ne dnes a ne v civilizovaných zemích.

Samozřejmě počty resistentních kmenů mohou časem narůstat. Ale třeba na zmíněný tenofovir se resistence objevuje nejvýše v několika procentech, určitě ne v řádu desítek procent. Na některé léky, které se dnes u nás užívají spíše vzácně a více se užívaly v minulosti, může být resistence častější.

Navíc pokud Vám vznikne resistence a budete užívat jinou kombinaci, tak je určitá šance, že během několika let resistentní kmen vymizí, bude nahrazen "divokým" typem viru a budete se moci vrátit k původní léčbě.

Selhání léčby, kdy pacient léky řádně užíval a už nereagoval na žádnou jinou kombinaci léků, jsem u nás viděl jednou, a to na konci devadesátých let minulého století. Bylo to v době, kdy se s léčbou teprve začínalo a pacient byl několikrát léčen i monoterapií (jediným přípravkem), která se tehdy používala. Takže se mu rozvinula mnohočetná resistence. Dnešní jedna tableta v sobě má 3-4 přípravky, tak se nemusíte bát, pokud budete léky řádně užívat, že se rozvine resistence. A pokud by k tomu přece jen došlo, tak jsou dostupné další léčebné možnosti.

V rozvojových zemích bývá problém, že jiná kombinace není k dispozici, resp. není k dispozici za dostupnou cenu. Ale obavy, že lidé z rozvojových zemích nebudou schopni dodržovat režim léčby, se nepotvrdily. V těchto zemích jsou větším problémem výpadky léků, nedostatek zdravotníků, který pacientům léky vydá.

Asi nejznámějšími zeměmi, kde lidé nemohou dodržovat režim léčby z objektivních důvodů, jsou dnes Venezuela a některé státy bývalého Sovětského svazu (v těchto zemích mohou dokonce být protivirové léky údajně pacientům zabaveny represivními složkami), ale s občasnými problémy se setkává i Rumunsko. Během hurikánu Katrina zažili mnoho výpadků v léčbě i obyvatelé na jihu USA.