5. 11. 2020 Jaká léčba HIV nás čeká v blízké budoucnosti?

Doktor Rajesh Gandhi ze Všeobecné nemocnice Massachusetts v Bostonu prezentoval v rámci konference CROI (Conference on Retroviruses anad Opportinistic Infections) nové přístupy v léčbě infekce HIV, které zahrnují léky s novým mechanismem účinku, dlouhotrvající působení a nové způsoby podání léku.

V současnosti máme v léčbě infekce HIV přes 30 schválených antiretrovirotik, osoby s HIV žijí déle a lépe než kdykoli předtím. Přesto zde přetrvává pár omezení. Jedním z nich jsou vedlejší účinky léků jako je přírůstek na váze a některé další, které se doposud nepodařilo odstranit. Dalším limitem jsou lékové interakce, i když jich výrazně ubylo. Pro některé HIV pozitivní osoby představuje největší zátěž každodenní užívání s potížemi dodržovat tento režim. A v neposlední řadě řešíme vysokou cenu léků.

Jak tedy vypadají nejnovější trendy v léčbě? Začněme s těmi léky, které využívají dosud známého mechanismu působení. Jsou jimi cabotegravir (inhibitor integrázy) a rilpivirin (nenuklesidový inhibitor reverzní transkriptázy). Na konferenci CROI byla prezentována data ze studie FLAIR, která ukazují, že měsíční aplikace cabotegraviru/rilpivirinu po dobu 96 týdnů dosahují dobrých výsledků ve srovnání s každodenní léčbou. Trvanlivost působení léků tak dosahuje jednoho měsíce po injekčním podání do svalů.

Ještě slibnější data přináší studie ATLAS 2M. Tato studie srovnávala měsíční aplikaci cabotegraviru/rilpivirinu s aplikací dvouměsíční. A zdá se, že dvouměsíční podání funguje stejně tak dobře jako podání jednou za měsíc. Mějme však na paměti, že zmíněné studie jsou prováděny u virově suprimovaných osob. Měsíční injekční aplikace je cabotegraviru/rilpivirinu je už schválena v Kanadě, v USA nikoli (pozn. vizte článek v 43. čísle Pozitivně!). O způsobu podání s v budoucnu budou vést jistě zajímavé diskuze.

Další lék, který stojí za pozornost, představuje islatravir, což je nukleosidový inhibitor translokace reverzní transkriptázy. Předběžné výsledky v kombinaci s doravirinem vypadají nadějně. Islatravir je lékem s novým mechanismem účinku a vstupuje aktuálně do třetí fáze klinického výzkumu (pozn. třetí fáze výzkumu předpokládá léčebný účinek léku a ověřuje jeho účinnost a bezpečnost). Islatravir se začíná zkoumat na 3 důležitých populacích: léčení/doposud neléčení pacienti, osoby s potlačenou virovou náloží a populace s kmeny vysoce rezistentními k léčbě. Co je na islatraviru skvělé je dlouhá životnost a na konferenci bylo také zmíněno jeho možné využití jako PrEP.

Další novou třídou léků, jíž se dostalo pozornosti na CROI, jsou kapsidové inhibitory. Představují kompletně nový mechanismus s velmi dlouhým účinkem působení. Jedná se o podkožní injekci, která může účinkovat šest měsíců. Spouští se studie u populace s kmeny vysoce rezistentními k léčbě stejně tak u populace, která nebyla dříve léčena.

Dalšími léky z jiné skupiny léků jsou inhibitory vstupu. Již dříve byl schválen lék ibalizumab, fostemsavir také postupuje kupředu, za nimi budeme v budoucnu sledovat UB-421 a leronlimab. Tyto léky budou použitelné zejména u pacientů vysoce rezistentních k léčbě. Budou hrát roli jak v léčbě, tak v prevenci. Do budoucna je bude možné je aplikovat pomocí virových vektorů, což zajistí trvání působení v řádech několika měsíců.

Je vidět, že terapeutické pole se vyvíjí velmi dynamicky a nové léky přinesou užitek jak ve způsobu užívání, tak v rozšíření profilu léčiv i v léčbě vysoce rezistentních kmenů.

Zkráceno a přeloženo z: https://www.medpagetoday.com/meetingcoverage/croivideopearls/86941
Připravila Veronika

Jak probíhají klinické studie?

Vlastnímu klinickému testování, kdy se látka testuje na dobrovolnících, předchází preklinická fáze. Tato fáze zahrnuje testy in vitro (ve zkumavkách) a testy na nehumánních subjektech (tedy experimenty na zvířatech nebo lidských buňkách a tkáních).

Ve fázi 0, která bývá často přeskakována, se na vzorku cca 10 lidí testuje, co dělá tělo s podanou látkou (farmakokinetika) a určuje se, jak dlouho látka působí (poločas drogy).

Fáze I probíhá na cca 20–100 zdravých dobrovolnících, kteří dostávají různě silné dávkování, aby se určilo, zda je droga bezpečná.

Ve fázi II drogu užívají pacienti se specifickým onemocněním (cca 100–300 osob), aby se zjistily případné nežádoucí účinky a jaká je účinnost látky.

Fáze III předchází vlastnímu schválení léku. Probíhá na 300–3000 dobrovolnících se specifickým onemocněním. Následuje další testování účinnosti a bezpečnosti látky. Všechny předešlé fáze včetně této posuzuje výzkumný pracovník.

Poslední fáze IV sleduje působení látky z dlouhodobého pohledu, případné potíže hlásí lékaři u pacientů, kterým lék předepsali.

Připravila Veronika