23. 3. 2023 Nový pohled na roli proteinů ve spící fázi infekce HIV

Pochopení spící fáze (latence) HIV na molekulární úrovni je klíčové ve snaze odstranit virus způsobující AIDS. Latentní infikované buňky v rezervoáru (zásobárně) – kde se virus schovává a je přítomen v těle infikovaného pacienta v pohotovostním režimu – jsou příčinou, proč antiretrovirová léčba nikdy neodstraní virus. Ve zkratce tyto spící zásobárny HIV představují největší překážku v léčbě onemocnění.

V nové studii vedené virologem Dr. Marc-André Langlois z Otawské lékařské fakulty, výzkumníci objevili možného hráče měnícího pravidla hry. Má potenciál ukázat cestu ve výzkumu léčby HIV. Výsledky publikované v časopise Nature Communications ukazují, že rodina hostitelských proteinů, dlouho vnímaná jako čistě antiretrovirová, někdy také pomáhá spícímu HIV najít bezpečný úkryt v pacientově těle.

S využitím špičkové technologie popisuje Dr. Langlois a jeho spolupracovníci vliv hostitelem zakódovaných proteinů zvaných APOBEC3 (A3). Tyto proteiny mají schopnost potenciálně zmutovat virovou DNA a omezit retroviry jako je HIV stejně tak jako ostatní typy virů. Ale poslední zjištění týmu naznačuje, že tyto proteiny mohou hrát také jinou úlohu a není to vždy ve prospěch pacienta.

„Ukazujeme nový mechanismus, kterým se HIV může stát latentním – může se stát latentním prostřednictvím akce v našich hostitelských proteinech, které nás mají chránit. Ale ve skutečnosti tyto proteiny mohou napomáhat viru v jeho ukrývání se v těle,“ říká Dr. Langlois.

„Je to důležité zjištění, protože tyto proteiny byly vždy vnímány jako ochranné, které jsou na naší straně. Ale naše práce ukazuje případy, ve kterých se jeví, že mají nechtěné důsledky, a jedním z těchto nechtěných důsledků je pomáhání HIV, aby se stal latentní. A latence HIV je největší překážka v léčbě,“ říká.

„Ano, můžeme udržet HIV pod přísnou kontrolou s antiretrovirovými léky – a tyto léky fungují úžasně. Ale nejsou léčbou. Usilujeme o vyléčení a myslíme, že část protiopatření následujících po odhalení bude zablokování aktivity A3 proteinů, aby se zamezilo latenci HIV,“ říká Dr. Langlois.

„Provedli jsme první ukázku, že tento mechanismus – něco, co nebylo na radaru a jde proti mainstreamovému uvažování – se skutečně děje. Je to první důkaz a budeme na něm stavět v navazujících studií.“

U této studie se Dr. Langlois a jeho tým z Otawské lékařské fakulty zaměřil na infekční experimenty. Poskytli vzorky spolupracovníkům z Univerzity Západního Ontaria, která zpracovala expertizu „podrobné sekvenování viru“ mapující, kde se virus vkládá do lidského genomu po infikování.

Vědci zatím prováděli zkoumání v laboratorních podmínkách a do jisté míry na pacientských vzorcích. Nyní chce Dr. Langlois posunout výzkum na další úroveň, na zvířecí modely.

Zdroj: https://www.sciencedaily.com/releases/2023/01/230110151022.htm
Připravila Veronika