28. 1. 2022 „Vše je o lidech,“ říká Gabriela Fellingerová

Zástupkyně ředitele Domu světla České společnosti AIDS pomoc.

Gabriela Fellingerová je absolventka Univerzity Palackého v Olomouci, Cyrilometodějské teologické fakulty, studijního programu Sociální politika a sociální práce a současně Vyšší odborné školy sociální Caritas v Olomouci, studijního programu charitativní a sociální práce. Dále studovala na Univerzitě J. A. Komenského v Praze magisterský studijní program Andragogika, vzdělávání dospělých. Manažerské studium absolvovala ve Společnosti pro management a leadership v Pardubicích. Gabriela se pravidelně věnuje lektorské činnosti v akreditovaných programech zaměřených na zvyšování odborných kompetencí vedoucích pracovníků v sociálních službách. Patří k jedněm ze zakladatelů společnosti pro pomoc a rozvoj Girasole.

Po návratu z mateřské dovolené Gabriela pracovala na vedoucích pozicích v Centru pro komunitní práci střední Morava, své zkušenosti využila také při práci projektové manažerky Města Bystřice pod Hostýnem. Od roku 2011 do konce roku 2021 pracovala na pozici ředitelky neziskové organizace Centra pro komunitní práci východní Morava. Kromě toho Gabriela působí také externě na Ministerstvu práce a sociálních věcí a Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy na pozicích Hodnotitele projektů Operačního programu Zaměstnanost a Operačního programu Věda, výzkum, vzdělávání.

Gabriela je také častou účastnicí mezinárodních (Konference CLLD - Komunitně vedený místní rozvoj v Bruselu, Konference o sociálních službách v Paříži) i českých konferencí, kde získává a předává své zkušenosti.

Gabrielo, jak ses k práci pro ČSAP dostala?

Někdy před 15 lety jsme s ředitelem Domu světla ČSAP, Jirkou Pavlátem, pracovali v Centru pro komunitní práci střední Morava na pozicích vedoucích týmů. Od té doby jsme přátelé a pomáháme si. Jak v osobním, tak v pracovním životě. V minulosti jsem také pomáhala s přípravou některých projektů pro ČSAP. V loňském roce jsme společně s Jirkou ukončili manažerské studium určené právě pro ředitele neziskových organizací. Na pozicích ředitelů jsme totiž podobně dlouho. Každoročně pořádáme s dalšími kolegy z neziskových organizací ředitelský workshop, na kterém si vyměňujeme zkušenosti a snažíme se vytvořit prostředí, ve kterém jsme v případě potřeby vzájemně zastupitelní.

Co Tě na práci pro ČSAP zaujalo. Proč ses rozhodla místo vzít a zaměřit se na práci právě pro HIV komunitu?

Potřebovala jsem životní změnu, a to jak v práci, tak v osobní životě. Prostě změnu prostředí a hodit minulost za hlavu. Navíc jsem cítila, že se chci posunout profesně i lidsky od komunitního plánování k přímé pomoci. Výzva přišla v pravou chvíli. Nabídka od ČSAP patřila k těm, nad kterými stálo za to se zamyslet. Se svými odbornými znalostmi se například mohu podílet na realizaci projektů v jejichž průběhu se vytváří nová služba pro HIV+ a jejich blízké. Dostat se do kontaktu s touto komunitou, získat náhled do jejich problémů, frustrací a osudů. Zdraví totiž není jenom nepřítomnost nemoci. O člověka je potřeba se postarat jako o celistvou osobnost, tedy z pohledu biologického, psychologického, sociálního ale i z pohledu spirituálního.

Proč si Jirka jako zástupce vybral právě Tebe?

To je spíš otázka pro něj. Ať řekne! Já si myslím, že je to proto, že mě velmi dobře zná. Nejen jako manažera, ale i jako člověka. Věří mi, ví jaké mám zkušenosti a schopnosti.

Co považuješ za své zatím největší pracovní úspěchy?

Se svým týmem jsem měla možnost pracovat jak na národních, tak mezinárodních projektech. Z těch mezinárodních určitě stojí za zmínku projekt „Mezinárodním partnerstvím k inovaci rozvoje sociálních služeb prostřednictvím zapojení nezaměstnaných“ nebo projekt „Mosty z chudoby - strategie pro profesionály a komunity“. A určitě jsem hrdá na to, že se nám podařilo přenést tuto unikátní strategii do středoevropského prostředí a aplikovat ji v praxi. Zajímavé byly také projekty komunitního plánování sociálních služeb, či rozvoje vzdělávání.

Teď mám trochu citlivou otázku, ale souvisí s Tvou prací a spoustu lidí může napadnout. ČSAP se stará o HIV+ komunitu, tedy by se dalo říct převážně o komunitu homosexuálů, i když ne úplně. Myslíš si, že Tě tato komunita a kolegové budou respektovat, když jsi žena a heterosexuál?

Domnívám se, že je naprosto jedno, jestli pracuješ pro LGBT komunitu a jsi homosexuál, nebo heterosexuál. Zrovna tak by bylo možné se ptát zaměstnanců třeba v nějaké komerční firmě, jestli budou respektovat šéfa, který je homosexuál (nebo heterosexuál?). Nebo jestli když dostanu infarkt budu věřit kardiologovi, který infarkt nikdy neměl. Pro mě ta otázka nedává moc smysl, ale chápu, že spousta lidí může mít různé předsudky a zažité stereotypy. Podle mě to není o orientaci, ale o zkušenostech, které daný člověk přináší, o znalosti prostředí, ve kterém se pohybuje, o stylu jeho komunikace, jeho chování, jednání s okolím, o schopnosti motivovat zaměstnance. Já, i díky přátelství s Jirkou Pavlátem, prostředí, ve kterém se pohybuje ČSAP, znám, ale samozřejmě ho stále dál poznávám a učím se. A věřím, že mě kolegové i komunita budou podporovat, abych mohla dělat svou práci co nejlépe. Prostě, vše je především o lidech.

Co Tě v práci dokáže nejvíc potěšit?

Když se něco opravdu velkého podaří a mají z toho radost všichni. Protože není čas dělat malé věci…

A naštvat?

Asi lidská hloupost, sebestřednost a neschopnost reagovat.

Jak probíhá spolupráce na předávání role zástupce ředitele s Milošem Štefančíkem?

Myslím, že docela dobře, v rámci možností se oba maximálně snažíme. Předávání informací probíhá za plného provozu, takže je to samozřejmě náročné. Ale Miloš v ČSAP dál zůstává, takže v něm určitě budu mít i nadále pomocníka a neocenitelný zdroj zkušeností a informací.

Máš nějaký cíl, nebo sen, čeho chceš pro ČSAP a spolu s ČSAP dosáhnout?

Mým hlavním cílem je zajistit, aby vše v ČSAP fungovalo. A to jak v Domě světla, tak ve všech regionálních CzechPointech. Budu se dál snažit rozšiřovat naše služby do regionů, kde ještě nepůsobíme. Prevence a testování patří mezi naše základní programy a i nadále je budeme posilovat. Bude pokračovat rozvoj Komunitního centra zdraví zaměřeného především na LGBT komunitu a také rozvoj moderních forem prevence pomocí PrEP.

Chci, aby sociální služba Azylový dům byla poskytována i nadále kvalitně a aby se nám podařilo zaregistrovat další potřebné sociální služby. V současné chvíli jsme zahájili testovací provoz nové ambulantní poradenské a terapeutické služby KONTAKT+, která má lidem žijícím s HIV pomoci žít dál jejich normální život, nebo se k němu co nejrychleji vrátit. Rovněž se chceme ještě více zaměřit na otázky stigmatizace, diskriminace a sociálního vyloučení HIV pozitivních lidí. V této oblasti je největší problém zastaralá legislativa, která nereflektuje vědecký vývoj posledních 10 let. Mám na mysli skvělou HIV léčbu, která pacientům snižuje hladinu viru v krvi na nezjistitelné, až nulové hodnoty. Zastaralé zákony, které měly původně pacienty chránit, například tzv. informační povinnost, dnes naopak HIV pozitivním výrazně komplikují život. Zrušení informační povinnosti u lékařů v období příštích 4 let by byl významný úspěch.

Připravila Markéta