On-line poradna

Předpis na protivirové léky je zdravotní pojišťovnou vázán na odbornost infekcionisty. Navíc jde o tzv. centrové léky, jejichž předpis podléhá zvláštnímu souhlasu (což by třeba v případě praktika, který by měl třeba tři pacienty, byla výrazná administrativní zátěž). Rovněž vyzvednutí léků je vázáno na příslušnou lékárnu HIV centra.

Léčba HIV infekce jiným lékařem by byla možná jen v případě, že by si pacient hradil léky sám (což by byl poměrně velká částka, kolem 25 000 Kč měsíčně). Navíc by samozřejmě taková péče mohla narážet na jeho menší zkušenost. Ale třeba někteří imunologové by to podle mne zvládnout mohli (v minulosti se léčbou zabýval dr. Svoboda) .

V některých zemích (Německo, Británie, Švýcarsko) léčí HIV pozitivní pacienty vybraní praktičtí lékaři a se specialistou spolupracují jen v případě problémů. Nicméně české (a podobně třeba polské, slovenské, myslím i rakouské) nastavení léčebné péče bylo soustředěno do specializovaných center, což má své výhody i nevýhody.

Co je trochu problém, je péče o HIV pozitivní pacienty s jinými chorobami (třeba s kožními či interními problémy). Teoreticky by mohli jít ke kterémukoli odborníkovi. V praxi jsou často odmítáni, stigmatizováni nebo odesíláni ke specialistovi, který s HIV centrem spolupracuje. Situace se sice poněkud zlepšuje, ale velmi pomalu.